Vysoká viditelnost zachraňuje čas – a někdy i život. Nestačí „něco zářivého“; rozhodující je kombinace fluorescenčního podkladu (viditelnost ve dne) a retroreflexních pásků (odraz světla v noci), správná plocha materiálu a chytré umístění prvků.
Třídy viditelnosti a jak je použít v praxi
Reflexní oděvy se dělí do tříd, které zohledňují celkovou plochu fluorescenčního a reflexního materiálu. V jednodušších podmínkách stačí nižší třída – třeba v areálu s dobrým osvětlením.
S narůstající rychlostí a hustotou provozu, za tmy a v nepřízni počasí je na místě vyšší třída. Pro práce u silnic v noci se obvykle bez nejvyšší třídy neobejdete.
Umístění prvků a údržba, která neubírá na účinku
Pásky mají tvořit souvislé linie okolo trupu a končetin, aby z dálky vznikla jasně čitelná silueta člověka. Velká loga a potisky ubírají z potřebných ploch, proto je plánujte s rozmyslem.
Špína a agresivní chemie výrazně snižují odrazivost, proto perte raději častěji a šetrně – ideálně naruby a podle doporučení výrobce. Po praní si ověřte, že reflexní pásky stále odrážejí světlo rovnoměrně.
Barvy a vrstvení
Žlutá, oranžová či červená fungují odlišně podle prostředí – volba barvy má zohlednit kontrast vůči okolí.
Pokud vrstvy kombinujete, myslete na to, že reflexní plocha musí být vidět i přes bundu či vestu; někdy je praktičtější pořídit celoroční bundu s odepínací vložkou než spoléhat na vestičku přes tmavou zimní bundu.
